Orel Župa Velehradská

 

Sestry a bratři,

 

Dovolte mi, abychom si zde na Svatém Hostýně , dnes na naší krásné orelské pouti připomněli některá fakta z historie Orla i naší vlasti..

Měsíc srpen byl v dřívějších dobách v naší vlasti i v Orlu měsícem, kdy byla dokončena sklizeň obilí a vděční   Orlové se od roku 1930 shromažďovali v srpnu, druhou neděli po svátku Nanebevzetí Panny Marie zde na Svatém Hostýně. A shromažďovali se v hojném počtu. Byla to pro ně čest, byl to pro ně svátek po dnech lopotivé a namáhavé ruční práce, byl to pro ně odpočinek na těle a velké občerstvení ducha. V poválečném období to byli desetitisíce účastníků Orelské poutě, jimž vyhrávalo několik krojovaných kapel, byl slyšet zpěv, slova kazatelů, slova kněží i funkcionářů Orla, aktivní jednoty vzaly své orelské prapory dokazující činnost a aktivitu jednot, studená svatohostýnská voda v prostoru vodní kaple přišla vhod k občerstvení, zvláště pěším poutníkům.

Vřelé stisky rukou Orlů a Orlic, známých i méněznámých spolubratrů a sester z celé republiky.    

 

Před 60ti lety

28 a 29 srpna 1948 se konala na Svatém Hostýně Orelská pouť. Velké množství Orlů, jejich příznivců a jiných poutníků ( historické prameny uvádí 100 až 120 tisíc osob) přijelo na Svatý Hostýn. Bylo vypraveno 5 zvláštních vlaků a asi 250 autobusů. Další účastníci přijeli normálními linkami ČSD, ČSAD, auty, pěšky. Přes to byla tato pouť před 60ti lety zvláštní. Konala se v době poúnorové, kdy v únoru a to 25. února 1948 převzali moc i řízení našeho státu komunisté. Přes to, že Československý Orel byl oficiálně zrušen výnosem Ministerstva národní bezpečnosti dne 15. 6. 1950, komunističtí funkcionáři se chovali tak, jako by byl ČS Orel zrušen 25. února 1948. Veškerý majetek byl Orlu zabaven, veškerá činnost i jiné aktivity byly zakazovány a zakázány. Jeden příklad za všechny. 25. února 1948 vstoupili do orelského Lidového domu na náměstí ve Vizovicích ozbrojení soudruzi Klapka, Staněk, Čujan, Ryšavý – přítomné osoby vyvedli z objektu a zabavili veškerý majetek. Aby Orel činnost dále nevyvíjel, rozhodli se komunisté zdiskreditovat a zlikvidovat vedení Orla. Čelní funkcionáři ústředí Orla, ale i další vedoucí i běžní členové byli nespravedlivě obviněni z protistátní činnosti,   byli dáni do vyšetřovací vazby a při vyšetřování byli násilím a mučením donuceni podepsat předem napsané protokoly, kde se museli přiznat k tomu co nikdy neudělali. Ne na základě soudních výslechů a vyšetřování , ale na základě výslechů provedených Stb, byli nespravedlivě odsouzeni, vsazeni do vězení, nebo pracovních táborů často v  uranových dolech, byli zbavení občanských práv, byl jim často zabaven jejich majetek, který propadl státu, často byli odsouzeni i k peněžité pokutě. Členové jejich rodin pokud nebyli odsouzeni s nimi, byli ve společnosti znemožňováni, nemohli dostat přiměřenou práci svému vzdělání a byli i jinak šikanováni.

 

 

Dovolím si připomenout :

 

24. června 1949 vynesl předseda senátu soudu v Brně Dr František Rutar rozsudek pro 18 členů ústředních orgánů ČS Orla. Všichni se odvolali, protože nebyli vinní. Odvolala se také prokuratura, které se jevil vynesený trest nízký.    Nejvyšší soud v Praze dne 11.11.1950 vynesl pro ně přísnější rozsudky. 18 členů Orla bylo nespravedlivě odsouzeno k celkové výši 151 letům ztráty svobody za údajnou velezradu, případně úklady proti republice či

- 2 -

 

neoznámení trestného činu. Z toho skutečně strávili ve vězení v pracovních táborech 108 let. Amnestie pro politické vězně z  května 1960 jim utrpení zkrátila.

 V tomto procesu byli odsouzeni následující členi vedení ČS Orla: Bohuslav Koukal, Dr. Jan Píštělák, Miroslav Kozlovský, Jiří Malášek, František Morávek, Karel Procházka, Pavel Dědičík, Antonín Ondráček, Zdeněk Svoboda, Jaromír Hrabal, Václav Vinkler, Ludmila Hrabalová – Řičánková, Marie Handlová – Kubíčková, Ing. Jan Němec, Dr. Rostislav Slavotínek, Jakub Drkal, Ladislav Dohnalík, Arnošt Ohnoutka.    Z nich dodnes žije br. Dohnalík

Krajský soud v Brně dne 27. června 1969 úředně potvrdil nelidské a nespravedlivé rozhodování komunistických soudních procesů. Vše posoudil, došel k závěru, že se obžalovaní nedopustili trestných činů velezrady ani jiných a všech 18 členů orelského procesu v čele s br. Koukalem bylo zcela zproštěno obžaloby a viny a stali se tak opět plnoprávnými členy ČS společnoocti. 

 Obviněný Bohuslav Koukal uvedl, že protokoly sepsané u StB v Uh. Hradišti , v nichž doznal svoji trestnou činnost, neodpovídají pravdě, neboť výpověď byla na něm vynucena za použití násilí. Když při výslechu odmítl podepsat zápis o výpovědi, kterou vyšetřovatelé Čáň a Mareček sami formulovali, byl povalen na kavalec a oběma vyšetřovateli za pomoci dalších byl nějakým gumovým předmětem bit po chodidlech a potom byl do něj pouštěn elektrický proud tím způsobem, že si na příkaz vyšetřovatelů musel vložit do bot kovové vložky spojené dráty se stolní lampou a zapínáním proudu dostával silné elektrické rány velmi bolestivé na chodidlech, ale i po celém těle.

Tytéž skutečnosti o nezákonných metodách vyšetřujících uvedli i ostatní obvinění. Dr Pištělák vypověděl, že bití po chodidlech a po zádech na něm vykonávalo asi 8 příslušníků StB za přítomnosti Čáně a Marečka. Elektrickým výbojům, které prováděl Čáň, byl vystaven při prvním výslechu po dobu asi 6ti hodin , až upadl do bezvědomí.    

A tak bychom mohli pokračovat u dalších obviněných

 

 

Tento soudní proces s Orly nebyl jediný ani první. StB vymýšlela názvy skupin, do kterých přiřazovala jednotlivé členy Orla a ty tam dostala.

 

Na jižní Moravě v okresech Uh. Hradiště, Hodonín a Břeclav údajně působila skupina Františka Žádníka a spol. Těmice, Někteří členové Orla, kteří byli na Orelské pouti v srpnu 1948 byli StB označeni a v září 1948 po hostýnské pouti postupně uvězněni a již 4. října 1948 byli odsouzeni. 8 členů Orla bylo nespravedlivě odsouzeno na 40,5 let ztráty svobody a dalšími vedlejšími tresty jako ztrátou majetku, občanských práv, pokutami aj. Bratr Václav Glos ještě žije, ale letos mu zdravotní důvody nedovolily aby byl zde mezi námi.

V září a říjnu 1948 byli zatýkáni a uvězněni členové skupiny Orlů z Vizovic. 7 Orlů včetně důstojného otce P. Antonína Huvara bylo odsouzeno celkem na 39,5 let a dále i vedlejšími tresty jako ztráta majetku, čestných občanských práv, pokutou.Z tohoto procesu ještě žije bratr Ladislav Lednický, který každoročně se zúčastňuje Orelské pouti. A je tu i dnes.

Ve Zlínském procesu se členy ČSL bylo odsouzeno celkem 34 souzených. Byl odsouzen náčelník Orla Zlín Tomáš Holčík starší na 5 let , ztrátou majetku, čestných práv občanských a k pokutě 25 tis. Kč. Štěpán Daněk, starosta Orla Zlín obdržel trest 1 rok ztráty svobody, který prožil v Jáchymovských uranových dolech, při čemž před datem soudu již 1 rok musel prožít

 

 

 

- 3 -

 

ve vězení ve vyšetřovací vazbě. Rovněž JUDr Jan Haluza, několikanásobný přeborník republiky v běhu a trenér Emila Zátopka, byl odsouzen k šesti letům těžkého žaláře a ty prožil v Jáchymovských uranových dolech. I bratr JUDr Jan Haluza je mezi námi. Přes ukrutnosti, které musel prožít ( např. 21 dní ve vězení v bezvědomí, nelidské metody vyšetřování v Uh. Hradišti a další ), dosáhl požehnaného věku 94 let.

Pro informaci uvedu několik dalších skupin, ve kterých byli souzeni členové Orla.

 

V procesu František Šrámek a spol. ( byl místostarosta župy Brynychovy – Hradec Králové byli odsouzeni hlavně zástupci orelských žup.

Josef Zbořil – Šrámkova župa, Leopold Vojanec – Metodějova župa, Heřman Jakeš – Sušilova župa., Josef Nesrsta – Urbanova župa, Drahomíra Vyskočilová – Kadlčákova župa, František Štafl – Brynychova župa, Jiří Florián – Kosmákova župa, František Matýsek Křižkovského župa, kněz Josef Smejkal – Bystré celkem bylo odsouzeno 18 osob.

 

Skup. Vincent Vlach a spol – Hodonín

 

Skupina Josef Jurák a spol. navazovala na soud se členy předsednictva Orla.

 

Skupina Blaník – jejich členové byli ze Vsetínska. ( František Oravec, Bohumil Zhof, Petr Haferník P Stanislav Straňák).

 

Skupina Vietor – Veselí nad Moravou ( Krempl, Kašpárek,Hlaváč, Prát.)

 

Skupina Jandásek, Svačina – oblast Lanžhot a Mikulov

 

Skupina P.Josef Poul – kněží v Praze

 

Skupina Vojtěcha Jandečky členové Orla (sekretář Mons. Jana Šrámka)

 

Skupina Krček Alois – oblast brněnska

 

Skupina Modré Květy – Novojičínsko, Ostravsko ( Václav Hanzelka, František Geryk , Jan Holub. Kněží a bohoslovci. )

 

     Podskupina Veřovice bratří Kellerovi, Tománkovi, Matůš

Podskupina Pražská – bratři Pilíkové – kněží, Orlové

Podskupina v Nivnici u Uh. Brodu

 

Skupina Jan Masaryk – neexistující skupina – 7 osob, jen jména – vysoké tresty při odvolání např. ze 2 roků na 20 let, z 1 roku na 12 let.

 

Skupina Suchánek a spol. Praha – proces byl v r. 1953

 

Poslední proces s Orly byl v r. 1955 v Praze s názvem skupiny Hladký Jan a Václav a týkal se orelské župy Pospíšilovy v Praze.

 

Současně s Orly probíhaly v ČSR procesy s kněžími. Všichni jistě známe inscenovaný případ „Čihošťského zázraku“, jen aby mohl být P. Toufar umlčen uvězněním a smrtí, ale také, aby

- 4 -

 

se mezi lidmi šířil strach a nejistota. Mladý kněz, člen Orla P. Jan     Bula byl také nevinný a přes to v souvislosti s inscenovanými vraždami v Babicích na Jihlavsku byl odsouzen k trestu smrti provazem a ve věku 22 let byl popraven. Kolik kněží, kteří byli duchovními rádci orla – bylo nespravedlivě odsouzeno.

 Poctiví a pracovití občané, členové ČSL byli také StB zařazováni do skupin dle oblastí v ČSR, souzeni a neprávem odsouzeni. Jednou z prvních obětí ČSL po únoru 1948 se stal Ing. Rostislav Sochorec, poslanec za ČSL, obhájce práv českých zemědělců, publicista, který byl neprávem uvězněn a vyšetřovací vazbu nepřežil a zemřel na následky vyšetřování v květnu 1948. A vyšetřovatelé zůstali bez trestu.

Toto je jen malý výčet neoprávněných soudních procesů

 

Vy starší jste tuto dobu prožili a mnozí jste také trpěli. Vy mladší, kteří jste se narodili po II. světové válce a tuto dobu nepamatujete – dovedete si to vůbec představit ? Co se to dělo v naší společnosti? Když odborníci, vzdělaní lidé, morálně bezúhonní spoluobčané jen proto, že měli jiný názor než byla stranická linie byli umlčováni ztrátou svobody, tím že byli zavřeni do komunistických žalářů nebo odsouzeni neprávem k trestu smrti. A to dělali Češi Čechům na rozdíl od vlády III. říše za II. světové války, kde Němci likvidovali jiné národnosti. Toto bezpráví se dělo ve vyspělé společnosti a ve svém důsledku to bylo daleko horší než čarodějnické procesy ve středověku. Vždyť v politických procesech po únoru 1948 bylo v ČSR soudně zbaveno svobody, majetku, čestných práv občanských, vystěhováno z majetku   více než 100 tisíc našich spoluobčanů a můžeme říci, že většinou šlo o vynikající, vysoce vzdělané, morálně bezúhonné občany ČSR, kteří byli schopni dobře vést naši zemi. A všichni příslušníci jejich rodin byli režimem šikanováni.    

 

Skutečností je, že v letech 1968 a 1969 byli všichni takto nespravedlivě odsouzení rehabilitováni a jejich původní rozsudky byly zrušeny. Po vstupu sovětských vojsk na naše území v době tzv. normalizace došlo v některých případech ke zrušení rehabilitací a rozsudky z roku 1948 a 1949 byly opět potvrzeny ( co na to lidská práva a nezávislost soudů ?). Ne náhodou jsme si minulý týden 21. srpna připomněli 40. výročí neoprávněného vstupu cizích vojsk, vojsk Varšavské smlouvy, pod vedením armády Sovětského svazu na naše území . Ke skutečné rehabilitaci odsouzených došlo až po roce 1989, kdy velká část „odsouzených“ již nežila.

 

Sestry a bratři,

 

 Nezapomeňme !

 

Nezapomeňme na oběti našich sester a bratří, kteří byli bezdůvodně mučeni a ponižováni při výsleších, nespravedlivě odsouzeni a vězněni v době po únoru 1948. Nezapomeňme na příkoří, které se dělo nejen jim, ale také jejich rodinám a blízkým.

 

Jsem přesvědčen, že již dávno měli mít trpící Orli na tomto pro Orly tak významném a krásném poutním místě – na Svatém Hostýně – svůj pomník.

Uctěme jejich památku třeba doma v soukromí nebo při různých příležitostech tichou vzpomínkou a motlitbou.

 

Nezapomeňme také na ty, kteří tato a další neštěstí v naší republice vytvářeli v rámci boje o moc, v rámci třídního boje. Nezapomeňme na ty, kteří nemají v programu své činnosti spolupráci, ale třídní boj.

Při tom v naší vlasti zlikvidovali velkou část naší vyspělé Československé inteligence, omezovali základní lidská práva a svobody, sáhli na soukromé vlastnictví a majetky občanů, vystěhovávali naše spoluobčany z jejich majetků.

 

- 5 -

 

 

Učili nás a naše spoluobčany porušovat morální zásady. Učili naše spoluobčany za „nějaké výhody“ donášet, udávat, spolupracovat s StB.. Práce pro veřejnost byla důležitější než a výchova dětí v rodinách a práce pro rodinu. . Výchovný vliv rodičů byl omezován s poukazem , že mají zastaralé názory. Nepřímo učili naše občany lháti tím, že doma se mluvilo normálně a na veřejnosti se muselo mluvit jak si vrchnost přála. Za jejich krádeže majetku slušným občanům naší vlasti dosud nebyl nikdo potrestán, dosud se nikdo nám běžným občanům neomluvil a odškodnění dosud není vyřešeno. Třeba Orloven bylo zabráno po únoru 1948 1068 a navráceno jen asi 100. Uvolněním morálky z pohledu sexuálního dochází k nedozírným následným škodám pro společnost i jednotlivce. Poúnorové vedení tvrdě potlačovalo učení církve a křesťanství , jež se opírá o tisícileté zkušenosti s životem a vede ke šťastnému životu. Nastolili u nás atheismus, který ještě nebyl ověřen dějinami a jak vidíme již dnes, má špatný dopad na společnost.

 

Nezapomeňte na ty, kteří v naší zemi rozbili vyspělou s dobře fungující ekonomiku Československé republiky. Vždyť v té době jsme byli pátou nejvyspělejší zemí Evropy.

Nezapomeňte na ty, kteří rozbili dobré vztahy mezi ČS občany. A budete li si klást otázku, kde se vzalo v dnešní společnosti tolik morálních problémů a budete – li svědomitě pátrat, dojdete k závěru, že současné problémy v naší zemi mají kořeny v naší společnosti a situaci, která byla v ČSR v  době po únoru 1948, kdy pravda přestala být pravdou, právo přestalo být právem.

 

Až se budete rozhodovat jak dál ve Vaší obci,  ve Vašem kraji či v naší vlasti, vzpomeňte si, kdo, a co u nás zavinil. A nezapomeňte říci svým dětem a nebo i vnukům jakým směrem mají vykročit, aby se v naší zemi žilo lépe. Televize, internet ani ulice to za nás dobře neudělá.

 

Přeji Vám, aby se Vám Vaše orelská práce dařila, abyste měli dostatek inspirací pro činnost

v Orlu, zvláště s mládeží, abyste měli vždy pevnou vůli a dostatek sil svůj program zdárně dokončit a také, abyste měli dostatek pomocníků pro zkvalitnění naší práce pro Orla a pro naši vlast. . 

Neboť vychovaná mládež je nadějí naší společnosti. Ať nám v naší práci pomáhá náš Pán, ať nás v životě i v činnostech ochraňuje Panna Maria Svatohostýnská.

 

Čest našim orelským hrdinům, kteří bojovali proti nespravedlnosti za právo a za pravdu pro všechny.

 

Zdař Bůh !

Domanín   23. 8. 2008.                                               Ing. Antonín Zelina – starosta župy

 

 

 

 

 

 

 

 

Doporučená literatura :

 

 Jan Kafka : Československý Orel a jeho likvidace po únoru 1948                          

Filipová, Boltnar - Život ve stínu

Koudelka – Trénoval jsem Emila

Kol. – 90 let Orla Vizovice

Cekota, Klinkovský – 100 let organizované křesťanské tělovýchovy ve Zlíně

Časopis Orel z 23 srpna 1998 – 50 výročí Orelské pouti na Svatém Hostýně

Dr. Kratochvíl – Žaluji I., II., III.

Václav Vaško – Neumlčená I., II.

Kolektiv : Církevní procesy padesátých let (Vyšehrad )

Karel Jech : Kolektivizace a vyhánění sedláků z půdy (Karmelitánské nakl.)

Kamínky Královohradecké biskupstvi