Jdi na obsah Jdi na menu
 


Projev u hrobu Mons. Jana Šrámka na Velehradském hřbitově

9. 7. 2010
Velehradská pouť 5. července 2010.
 
Projev u hrobu Mons. Jana Šrámka na Velehradském hřbitově u příležitosti 
Orelského shromáždění.                                        
Ing. Antonín Zelina – starosta župy Velehradské, místostarosta Orla ČR.
 
Sestry a bratři, vážení hosté, vážení přátelé,
 
Sešli jsme se zde na Velehradském hřbitově u hrobu Mons. Jana Šrámka, kněze a významného politika ČSR, zakladatele ČS Orla a dlouholetého starosty Orla ( od r. 1909 až do roku 1948), zakladatele ČSL a jejího dlouholetého předsedy, dlouholetého poslance Říšského sněmu ve Vídni a Moravského zemského sněmu v Brně v období Habsburské monarchie, dlouholetého poslance Národního shromáždění, mnohonásobného ministra vlád ČSR v době I. republiky, předsedy exilové vlády v Londýně, místopředsedy Košické vlády z r. 1945 a ministra vlády ČSR do roku 1948.
Sešli jsme se u hrobu veliké osobnosti československých dějin a zároveň u hrobu člověka, který zemřel před padesátičtyřmi lety dne 22. dubna 1956 v Praze v nemocnici Na Bulovce pod cizím jménem? …, pod jménem Josef Císař z Prahy ( proč asi ? ), u hrobu člověka, který byl tajně pohřben ve Velkém Týnci u Olomouce.
Sešli jsme se u hrobu Mons. Jana Šrámka, který poslední roky života prožil tak, jak si nezasloužil, tak jak si nikdy nepředstavoval a ani nemohl v demokratickém systému, který dlouhá léta v ČSR spoluvytvářel představit.
    Mons. Jan Šrámek se narodil 11. srpna 1870 v Grygově u Přerova. V r. 1892 byl vysvětcen na kněze. Jako kněz působil v Novém Jičíně, Životicích a Všechovicích v Olomoucké diecézi, pak přešel do Brněnské diecéze.
Jeho myšlenkový vývoj ovlivnila encyklika papeže Lva XIII. Rerum novarum. Stal se propagátorem křesťansko-sociálního hnutí, boje za sociální spravedlivost, sociální jistoty ve společnosti a křesťanskou demokracii. Z těchto myšlenek vycházel celý jeho život kněžský i veřejný – politický.
 
Zde narážíme na aktuální problém – Mons. Jan Šrámek vedl život kněžský (tzn. spravoval farnost a to minimálně dvěma směry – vedl členy farního společenství a to ne jenom, že provádí obřady(křest, svatby, pohřby a další), ale hlavně po stránce ídeové, dával jim ideu, myšlenku, jak se mají zachovat v různých situacích, a za druhé spravoval farnost po stránce hospodářské – staral se o majetek farnosti.
Mons. Jan Šrámek vedl také život politický. To proto, že věděl , že dobro, pravda, spravedlnost nepřijde samo od sebe, ale musí být ideově, politicky a také legislativně tj. zákony zajištěno. Bez politické práce ve státě nemají i sebelepší myšlenky šanci na ukotvení v zákonech, pravidlech a v životě společnosti. On již před 101 lety, kdy založil Orel a před 91ti lety, kdy založil ČSL věděl, že i křesťané se musí zabývat politikou. Dnes je rok 2010 a velké množství nás křesťanů klidně tvrdí, že jej politika nezajímá, že od do politiky nepůjde, nebo že ani k volbám nepůjde. Ale pozor ! Ti druzí jsou aktivní, jdou do politiky, získávají hlasy, a pozice, ovlivňují směr a vývoj naší společnosti a to třeba proti potřebám našeho národa. My svojí pasivitou jsme jim toto umožnili.
 
Sestry a bratři, vezněme si z Mons. Jana Šrámka příklad a dokud žijeme a jsme schopní, tak pracujme na křesťansko ideovém ovlivňování svého okolí.
 
Před rokem jsme si zde jmenovali řadu kladných vlastností Mons. Jana Šrámka. Díky těmto vlastnostem toho pro naši vlast i pro nás mnoho udělal. Zde se zeptám, jak je to s vlastnostmi našich potomků? Dali jsme jim vzdělání?, jsou pracovití a pilní? mají smysl pro spravedlivost, jsou důslední a vytrvalí, mají správný vztah hodnotám, jsou morálně pevní, udělali jsme vše pro to, aby naše společnost byla dobrá? Máme za něho zástupce a kolik?
 
 Mons. Šrámek byl velmi vzdělaný, oduševnělý člověk s velkým rozhledem. Vedle státnických povinností se zabýval otázkami řadových občanů i jejich potřebami. Ve státních orgánech prosazoval správnou křesťansko-sociální politiku pro všechny spoluobčany. Pro spoluobčany aktivně pracoval již v době Rakouské císařské monarchie, po vzniku I. Čs republiky, o níž se zasloužil, v době okupace ČSR Hitlerovským Německem, i po druhé světové válce až do února 1948.V r. 1939 jako 69ti letý opouští svou vlast a buduje v Londýně exilovou vládu a stává se jejím předsedou. V březnu 1945 jedná v Moskvě, v dubnu 1945 spolusestavuje Košický vládní program a přijal funkci místopředsedy vlády, byl poslancem Prozatímního a Ústavodárného národního shromáždění. Byl předsedou ČSL a předsedou jejího poslaneckého klubu. A to mu bylo 75 let.
Věřil, že ČSR a ČSL přežije poválečnou revoluční vlnu a vše se vrátí do normálního života.  
Mons. Jan Šrámek v únoru 1948 podal společně s ministry ČSL a Národní sociální strany demisi. Hned 25. února 1948 se zřekl poslaneckého mandátu.
Osmasedmdesátiletý a nemocný Mons. Jan Šrámek připravoval znovu emigraci. 21. března 1948 byl však spolu s P. Františkem Hálou zatčen na letišti u Rakovníka bezpečnostními orgány a uvězněn. Od tohoto okamžiku až do své smrti nemohl žít běžný život, nemohl se s nikým stýkat nebo volně mluvit. Byl izolován od lidí v ČSR. Nejdříve byl internován v kláštěře v Nové Říši, od října 1948 žil pod policejním dohledem u řádových sester v Brně, pak se ocitl ve vězení ve Valdicích na Jičínsku a po těžkém onemocnění byl 4.7.1951 převezen do bývalého arcibiskupského zámečku v Roželově pod Třemšínem. Stále byl izolován od okolního života, nemohl přijímat návštěvy ani s nikým promluvit. Zde prožil v osamocení závěr svého života a 22. dubna 1956 zemřel v Praze v nemocnici Na Bulovce
A poté prakticky tajně pochován ve Velkém Týnci na Olomoucku. Vždy si, ale přál být pochován na Velehradě, jak o tom svědčili řádové sestry, které ho obsluhovaly. Datum Šrámkova úmrtí bylo utajováno. Poprve bylo oficiálně zveřejněno až v r. 1964 a širší veřejnosti se informace dostala až v roce 1968. V roce 1990 v rámci připomínky 120 výročí Šrámkova narození byla na jeho rodném domku v Grygově odhalena busta a pamětní deska.
Dne 12. října 1991 se konal zde na Velehradě jeho slavnostní pohřeb. Za účasti tisíců lidí se sním rozloučil Pražský světící biskup Mons. František Lobkovic a předseda ČSL Ing. Josef Lux.
Dne 29. října 1991 president republiky Václav Havel udělil Mons. Janu Šrámkovi Řád T.G. Masaryka II: stupně.
 
Přes to, že Mons. Jan Šrámek pro ČSR velmi mnoho vykonal a měl zásluhy o rozvoj ČSR, komunistický režim mu neumožnil prožít stáří tak, jak by si zasloužil a navíc vězněním a internací ho psychicky a neumožněním včasné lékařské péče i fyzicky deptal.    
Proto bychom měli my, členové Orla, k našemu zakladateli a jeho životní práci vzhlížet s úctou a vděčností. Jeho zásady a myšlenky platí i dnes. Např. byl protagonistou sjednocení českého politického katolicismu v 1 politickou stranu – byl propagátorem jednoty křesťanů a to je důležité i dnes. (Kdyby byli u nás křesťané jednotní a všichni lidé u nás, hlásící se ke katolické víře přišli k volbám a dali hlas Křesťanské straně, získala by 20 – 30 % hlasů ). Jeho myšlenky o sociálně spravedlivém státě, o vzdělávání občanů a informovanosti občanů, o uspořádání společnosti a o chování se občanů k sobě navzájem jsou dodnes aktuální. Rozvíjet jeho myšlenky je náš dnešní úkol!.
 
Vážené a milé sestry, vážení a milí bratři,
Dovolte mi na závěr na tomto významném místě, abych jménem Vás všech přítomných s Božím požehnáním slíbil věrnost celému odkazu našeho prvního starosty Orla a prvního předsedy Československé strany lidové a to s platností v celé naší společné rodině Orla a KDU-ČSL
 
Čest památce Mons. Janu Šrámkovi, čest památce historicky významnému státníkovi ČSR.
 
Zdař Bůh !
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář